mapa

Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Občan a obec > Historie obce > Historie

Historie obce Nová Ves

Historie části obce Nová Ves
Historie části obce Hůrka
Historie Sokolovny v Nové Vsi

V roce 2014 historik PhDr. Daniel Kovář v časopise Výběr Jihočeského muzea Č.Budějovice píše o zatím nejranějším zjištěném výskytu názvu Nová Ves a to z roku 1564. Dosud nejstarší nalezená zmínka pochází z 6. dubna 1564, kdy držitel doubravického statku Mikuláš Humpolec z Tuchoraze (rožmberský dvořan) psal Jakubovi Krčínovi z Jelčan, že nechal zpracovat dříví k pálení vápenné pece – “neb tu u Nový Vsi lesů starejch dosti poraženejch leží, ježto by sic tu shnilo” (SOA Třeboň, odd. Č.Krumlov, Velkostatek Č. Krumlov, sign. 17K 1c.).

Tuto o 10 let starší zmínku nalezl PhDr. Kovář náhodně při zpracování jiného badatelského tématu. Není vyloučeno, že bude časem objevena i starší písemná zmínka o Nové Vsi, která byla založena třeboňskou vrchností -  podle PhDr. Kováře – někdy mezi roky 1557 a 1564.

Ve státním archivu byl objeven zápis výslechu svědků, sepsaný 30. července 1574 na českobudějovické radnici, ve věci rvačky mezi žalobcem Jírou Kroupou z Doubravice a žalovaným Koubou (Kubíčkem) Řehořem z Nedabyle. U večerního incidentu v Nedabyli byl náhodně přítomen také jistý Říha z nedaleké Nové Vsi - písemný záznam jeho svědecké výpovědi byl tak nějaký čas považován za nejstarší objevenou zmínku o existenci této osady, která v té době byla skutečně "novou vsí", založenou jen o několik let dříve na vrchnostenských pozemcích třeboňského panství. Tato svědectví byla přijata od Jiříka Tarka, písaře přísežného města Budějovic Českých a pečetí téhož města zapečetěna. Při závazku byly dvě osoby z úřadu konšelského p. Jan Kristeindl a p. Jiřík Šenauer. Stalo se v pátek po památce sv. Anny Léta Páně MDLXXIV. Originál protokolu o výslechu svědků je uložen ve Státním okresním archivu České Budějovice, fond Archiv města České Budějovice - Chronologická řada.

Další písemná zmínka o Nové Vsi u Českých Budějovic je z r. 1580,Kdy se uvádí jako „Nová ves (s malým v) u Borovan nově založená na panství třeboňském…”,za Viléma z Rožmberka. Po jeho smrti r. 1592 převzal panství jeho bratr Petr Vok, poslední z rodu Rožmberků. V listině z roku 1600 se Nová Ves uvádí už s velkým, ale dvojitým W: „… 1600 postupuje zámku a městu Trzebonie vsi Hodiegicze, … Nowe Wsy ( s tvrdým y) pod zBorowem (s malým z a velkým B), vsi zalinie…” Po smrti Petra Voka r. 1611 připadlo panství podle starší smlouvy Švamberkům, ale protože se Petr ze Švamberka zúčastnil stavovského povstání, jeho dědicům majetek propadl. Během třicetileté války se ve zdejším panství střídali různí správci, vše bylo pleněno a pustošeno a vsi se vylidňovaly. Velký úbytek obyvatel utrpěla i Nová Ves. Na počátku válek bylo v Nové Vsi jen 10 osedlých a v r.1625 už jen 2 osedlí. Roku 1647 byla v Nové Vsi zřízena krčma, ale pro pře s Annou Chrtovou ze Rtína musela být přeložena do sousední Hůrky. Rokem 1648 končila třicetiletá válka a třeboňské panství přešlo pod Schwarzenberky.

V roce 1654 v Nové Vsi existovala jména držitelů usedlostí, která tu existovala až do 20.století, některá dodnes (Bednář, Píbr, Hronek), ale i názvy usedlostí,vyslovované dodnes („U Kalců“byl v 16.století výrobce plátna - tkadlec - čp. 11). Na vývoji vsi se neblaze projevovalo i bídou poznamenané 18.stol.. Zajímavé je 19. stol.: V roce 1848 padla robota a Nová Ves přestala být poddanskou vsí třeboňského panství (majetek v Nové Vsi měli Schwarzenberkové  nadále). Obec přestala být zpravována rychtářem. Nastala samospráva a v čele obce stál starosta (Poslední rychtář v Nové Vsi byl Bušta z čp. 13 a prvním starostou v Nové Vsi byl Kašpar Píbr z čp. 3). Po vydání prozatímního obecního nařízení č. 170 říšs. Zákona ze dne 17.3.1849 se stala Nová Ves samostatnou správní obcí. Podle sčítání v r. 1840 měla Nová Ves 91 obyvatel a 16 domů (stále se jedná o starou část dnešní Nové Vsi).

Od poloviny 19. stol. patřili pod obec Nová Ves osady Lomec a Borovnice (až do 1. republiky). V r. 1850 byla Nová Ves připojena pod okresní soud v Českých Budějovicích. V r. 1868 se zde budovala železniční trať a strážní domky (dnešní čp. 23 a 24) a v r. 1869 byla trať do Českých Velenic (tehdy Cmunt) zprovozněna a zde byla zřízena malá železniční zastávka. Za staniční budovu tehdy sloužilo čp. 24 při dnešní železniční stanici. V těchto místech v té době nic nebylo, než Schwarzenberské pozemky. Po skončení Jubilejní výstavy v Praze r. 1891 si sem Schwarzenberský pivovar Třeboň přestěhoval svůj prodejní stánek a později v jeho útrobách byl zařízen hostinec (čp.30).

V r. 1896 zde byla postavena staniční budova, sloužící dodnes (čp.29). Budova měla na třech stranách nápis Neudorf, proti čemuž tehdy ostře protestovaly Jihočeské listy, neboť obyvatelstvo je zde české. Po 1. světové válce (1914-1918) se v okolí nádraží začalo hojně stavět, jak na katastru Nové Vsi, tak na katastru Hůrka. Byli to hlavně železničáři, takže tu vznikla jakási železničářská kolonie a okolní Schwarzenberská půda se pronajala okolním rolníkům.

Po vzniku republiky v r. 1918 tu začal společenský život. V r. 1919 vznikl Sokol Nová Ves, do kterého se zapojili mladí lidé i z okolí a provozovali mimo tělovýchovy i kulturu. Od roku 1925 měli svůj pěvecký kroužek, od r. 1927 měli svůj Dramatický odbor (divadlo, ale hráli už od založení Sokola). Pořádali plesy, přednášky, měli knihovnu atd. V r. 1925 vznikl SK Nová Ves (Šanderové a spol.), hrající fotbal, kterému Sokol nepřál. Pokračovala zde hasičská tradice („Stará Ves“) vzniklá už v 19. století (hasičský sbor Nová Ves založen v r. 1898). V r. 1933 zde vzniklo vlastenecko-dobročinné sdružení obce Baráčníků (existovala tu ještě v 60. letech). Kuriozitou tu v 30. letech byla Odbočka Svazu přátel Sovětského Svazu Nová Ves (vznikla asi v r.1935). Levicový intelektuálové sem už tenkrát jezdili přednášet „o velikém vzoru“. K největším událostem v Nové Vsi za tzv. první republiky patřila pozemková reforma v r. 1925 a v r. 1931 (týkala se zdejší schwarzenberské půdy), která zajímala zdejší rolníky. Zestátnění zdejších schwarzenberských lesů v r. 1928 a hlavně elektrifikace obce v r. 1931. Žárovky v chalupách se poprvé rozsvítili na Štědrý den 24.12.1931 v Nové Vsi i Hůrce. Obě vesnice měli společný transformátor (zděná věžová trafostanice stávala při cestě do Hůrky, kousek nad myslivnou a nad zastávkou autobusu). R. 1931 se od Nové Vsi osamostatnili vsi Borovnice a Lomec. Po světové krizi přišla větší rána, zánik Československa a okupace nacistickým Německem. Namísto republiky vznikl protektorát, občané se místo v politických stranách a spolcích měli sdružovat v národní souručenství a Nová Ves se musela sloučit s Hůrkou v jednu obec a místo starosty byl ustanoven komisař.

Ke sloučení s Hůrkou došlo v r. 1943 za silných protestů hůreckých, kteří podali odvolání, což vyvolalo přísné vyšetřování budějovickým Oberlandratem pro pobuřování. Když válka skončila, dovolili si novoveští, už 5. května 1945 (v den nedabylské tragédie, kdy si ještě nemohli být jisti, co noc přinese), uspořádat v místní sokolovně 1. zasedání Revolučního národního výboru i se státními hymnami a symboly. Začala tak i zde éra Národních výborů a předsedů a slovo starosta později skoro upadlo v zapomenutí. 9.srpna 1945 se Hůrka od Nové Vsi opět odtrhla.

V roce 1948 přišly tzv. únorové události. Smutně proslulého Sjezdu závodních rad se 22. února 1948 v Praze, zúčastnili a ruku zvedli i dva občané z Nové Vsi. Ihned vznikl i Akční výbor, který prováděl tzv. „očistu“. Vznikl tu i budovatelský výbor a vše se postupně měnilo….

V roce 1949 bylo na dvoře Zajíček založeno JZD, to ale dlouho nevydrželo. V roce 1956 byli zdejší rolníci přinuceni založit nové JZD, které bylo v r. 1961 sloučeno do velkého družstva s družstvy z okolí (Borovnice, Doubravice, Heřmaň, Hůrka, Nedabyle) se střediskem v Nedabyli.

V roce 1964 samostatná obec Nová Ves zanikla a se stejnými vesnicemi, jako byly ve společném družstvu,tvořila jednu obec se střediskem v Nedabyli. Osadou obce Nedabyle byla Nová Ves až do roku 1990.

Část Nové Vsi u nádraží postupem času splynula s dolní částí Hůrky („dolnohůrečáci“ se vždy cítili být „novovešťáky“) a staré části Nové Vsi se už více než 50 let říká „Stará Ves“, což tamní starousedlíci těžce nesou….

Pád komunistického režimu napomohl vzniku samostatných obcí a k návratu Obecních úřadů a starostů. 6. června 1990 proběhlo v Nové Vsi a Hůrce Referendum o odloučení od obce Nedabyle a na základě kladného výsledku proběhly 24. listopadu 1990, v hospodě U Nádraží, první komunální volby nové samostatné obce Nová Ves u Českých Budějovic s osadou Hůrka. Nová obec v čele se starostou Janem Tvarohem se pustila do dokončení vodovodu a telefonizace, do výstavby kanalizace, plynofikace, úpravy komunikací, atd….

Podle Jiřího Vávry 2002

nové skutečnosti doplněny 2016

23. 6. Zdeňka

Zítra: Jan

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2